Jak se zkouší kabely?

Pohybujete se v oblasti zkoušení kabelu již téměř 20 roků, můžete nám sdělit, jak je zjištěno, že zákazník dostane kvalitní kabel splňující požadavky legislativy a norem?
Kabely a vodiče jsou různé, jedno z možných velmi hrubých rozdělení je na silové a sdělovací. Silové kabely se dále dělí podle napětí, pro které jsou používány (podle toho je stanovena jejich konstrukce a např. tloušťka izolace, průřez..). Sdělovací lze rozdělit na optické (světlovodné) a metalické (s kovovými jádry). Hovořím o tom z důvodu, že každý typ vyžaduje jiné zkoušky.

Jak byste to tedy zobecnil, aby to pochopil i laik?
Při prvotním posuzování kvality kabelu je důležitá tzv. typová zkouška, jenž v sobě zahrnuje všechny zkoušky požadované normou / specifikací – tj. mechanické, klimatické, elektrické a chemické zkoušky, zkoušky hořením. Na základě této zkoušky se posuzuje vhodnost materiálů a strojů/nástrojů pro výrobu. Tato zkouška se provádí při změnách materiálů / změnách konstrukcí nebo výrobkových auditech. Tyto typové zkoušky jsou časově a ekonomicky náročné a provádějí je lidé, jenž jsou opravdovými odborníky ve zkušebnictví.

Dalším druhem zkoušky jsou zkoušky tzv. výběrové, tzn. zkouší se vybrané parametry výrobku a to na základě stanovené četnosti.
Posledním typem zkoušky jsou zkoušky kusové, zde se zkouší každý výrobek na stanovený parametr. Některé z těchto kusových zkoušek probíhají rovněž při samotné výrobě pomocí speciálních měřících přístrojů umístěných ve výrobní operaci (např. kontinuální měření průměru, centricity, nečistot v izolaci pomocí vysokého napětí ….) a bývá plně automatizováno, aby se co nejvíce eliminovala výrobní chyba.
Je pravidlo, že po každé výrobní operaci jsou stanoveny aspoň minimální zkoušky, po vyhovujících testech je výrobek uvolněn do další operace.

Můžete říci příklady typových, výběrových a kusových zkoušek např. u kabelů na prodlužovací přívody, které všichni známe?
Ano, tak u těch typových to je například zkouška flexibility, zkoušky za mrazu, za vysokých teplot, elektrické izolační vlastnosti, zkouška odolnosti vůči šíření plamene, ztráta hmoty odpařením. Typová zkouška v sobě zahrnuje i zkoušky výběrové a kusové.
U výběrových zkoušek to je např. měření odporu měděných jader, rozměrů , tlouštěk, centricity, přilnavosti a u kusových to je např. zkouška kontinuity (nepřerušení jádra) nebo průběžná napěťová kontrola izolace.

Z toho, co říkáte, usuzuji, že než se kabel dostane k zákazníkovi, má za sebou spoustu různých zkoušek, které zajistí, že se zákazník nemusí obávat, že si koupí nekvalitní výrobek. Máte vůbec nějaké reklamace?
Bohužel ano, žijeme v době, kdy největší jistotu, kterou máme, je změna a to platí i kabelařině. Firma musí flexibilně řešit nové požadavky a výzvy, a to se projevuje tak, že máte nové zaměstnance, stroje, materiály, technologie a další vlivy, na které musíte pružně reagovat a kromě ostatních věcí nastavit účinně prováděné kontroly.

Jaká rizika vlastně hrozí zákazníkovi, když si koupí nekvalitní kabel?
Zákazník většinou chce funkční kabel, který dostane, ale již se příliš nezamýšlí nad tím, zda mu vydrží 5 nebo 15 let, zda se nemůže poškodit, zda po nainstalování nebo při požáru kabel splní to, co je od něj očekáváno. Nemyslím si, že hrozí nějaké ohrožení zdraví při standardních situacích, riziko je v tom, že kabel nevydrží, co by měl.

Kontroluje kvalitu kabelu na trhu kromě výrobce i někdo další?
Opět záleží na typu kabelu, zemi, kam kabel vyvážíte, zvyklostech zákazníků, legislativě. Jsou země, kde když si koupíte kabel „xx“, tak si můžete být téměř 100 % jistí, že kabel je kvalitní a splňuje požadavky všech předpisů, v jiných zemích si koupíte kabel pro stejné použití jako kabel „xx“, ale s označením „xy“, ale zde si už tak jistí být nemůžete.

Asociace výrobců kabelů a vodičů působí v České a Slovenské republice. Jak hodnotíte situaci v těchto zemích?
V loňském roce jsme začali průběžně prověřovat / zkoušet z trhu odebrané kabely určené především pro nízké napětí, ale i některé sdělovací kabely. Dá se říci, že pokud si nyní koupíte takový kabel, tak máte asi třetinovou pravděpodobnost, že si koupíte výrobek, který je v souladu s požadavky norem, další třetina jsou kabely s drobnými odchylkami vůči požadavkům norem a poslední třetinu tvoří kabely, kde byly výrazně nedodrženy požadavky norem.

Hmm, třetina zmetků… Od výrobce mám prohlášení o shodě, kde tvrdí, že vše je v souladu s normami, ale skutečnost je jiná. Jak to tedy změnit, abychom se přiblížili zemím, kde je kvalita výrobků na vyšší úrovni?
Řekl bych, že je potřeba změnit chování zákazníků, ti změní chování prodejců, velkoobchodů. My se v rámci AVK tomu snažíme být nápomocni nastavením takového kontrolního mechanismu, aby byl zákazník schopen rozlišit, že při koupi kabelu bude s velkou pravděpodobností kupovat 100 % kvalitní výrobek.
Současně vedeme jednání se zainteresovanými vládními i nevládními institucemi v ČR a SR, aby nás v našem úsilí podpořili legislativně a také svojí četnější kontrolou kabelů na trhu.

Na co by si měl již nyní zákazník dát pozor, než pro něj nastavíte tento mechanismus?
Doporučil bych vyvarovat se výrobců, kteří dlouhodobě nepůsobí na trhu, dále kabelů nepotištěných. Byl bych ostražitější u kabelů vyráběných podle podnikových norem nebo technických podmínek, do kterých si může výrobce napsat teoreticky cokoliv (stejný název od dvou různých výrobců může dát jiný kabel). Pokud to jde, tak bych volil kabel dle ČSN nebo EN normy.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů při zlepšování kvality kabelů.