Z hlediska životního prostředí a používaných chemických látek a jejich plnění při návrhu kabelů

Kabely jako takové se skládají z několika vrstev různých typů materiálů. Každá vrstva je pak obvykle složena z několika základních materiálů. Jde tedy ve většině případů o chemické směsi.

Co se týká chemického složení materiálů na výrobu kabelů, společnosti používají takové produkty, aby zajistili splnění předpisů evropské chemické legislativy. Zde je kladen důraz na dodržování REACH, včetně SVHC, ROHS.

REACH (ES č. 1907/2006, registrace, evaluace-hodnocení, autorizace-povolování a omezování chemických látek) je nařízení Evropské unie, jehož cílem je zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí před riziky, která mohou představovat chemické látky v době, kdy se stále zvyšuje konkurenční soupeření mezi podniky chemického průmyslu v EU. Společnosti mají povinnost registrovat chemické látky, které vyrábí nebo dováží do EU a jsou rovněž povinny provést posouzení rizik a potenciálních rizik, jež látka představuje. Registrace se provádí prostřednictvím ECHA – Evropské chemické agentury.

Součástí REACH jsou Látky vzbuzující mimořádné obavy – Substances of Very High Concern SVHC. Agentura ECHA pravidelně zveřejňuje aktualizovaný seznam SVHC-látek. Pro podniky mohou ze zařazení látky na seznam neprodleně vyplývat určité zákonné povinnosti.

V praxi to probíhá tak, že společnosti vyžadují od svých dodavatelů prohlášení ohledně dodržování REACH a SVHC-látek. V posledních letech probíhá aktualizace seznamu SVHC dvakrát ročně. Následně dodavatelé posílají prohlášení svým zákazníkům o dodržování REACH a informaci o tom, jestli vyráběné produkty obsahují méně než 0,1 hm% SVHC-látek .

Cílem ROHS (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních Restriction of the use of certain Hazardous Substances in electrical and electronic equipment) je omezit používání těžkých kovů kadmia, rtuti, olova, šestimocného chromu a polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyletherů (PBDE) při výrobě elektrického a elektronického zařízení. Omezování používání těchto nebezpečných látek značně přispívá k ochraně životního prostředí.

Výrobci zařízení zodpovídají za to, že jejich výrobky neobsahují ani jednu ze zmíněných šesti zakázaných látek ve větším než povoleném množství.

Stejně jak u REACH, tak i u ROHS požadují společnosti od svých dodavatelů prohlášení o jejich nepoužívání.

Kromě výše uvedeného, je nutné dodržování dalších mnohých požadavků týkajících se přepravy, obalů, odpadů, konfliktních minerálů atd. vyplývajících z legislativy ČR a EU.

Je důležité uvést, že základní věcí při objednávání surovin bývá posouzení bezpečnostního listu materiálu specialistou na ekologii nebo chemické látky z důvodu obsahu možných nebezpečných složek. V případě, že materiál obsahuje látky nebezpečné pro životní prostředí nebo zdraví lidí, je snaha najít jiný, co nejvhodnější materiál, který nemá, resp. má co nejmenší negativní účinky.

Jde tedy o to, že výrobci kabelů při jejich návrhu kromě dodržení technických norem, bezpečnostních a jiných požadavků mají současně snahu najít materiály, které minimalizují vliv na životní prostředí a přitom byly splněny výše uvedené legislativní požadavky.

Vladimír Hladík